Zpěv upírské duše na pravou míru

9. března 2009 v 0:05 | Közi |  Nepoddajná jakost
Vyjádření Köziho k povídce Zpěv upírské duše od Durcenwe-dono



Už několik dní jsem bydlel v Manově domě. Můj byt v Šibuji byl v rekonstrukci a Mana mi ze starého přátelství nabídl jeden ze svých luxusních pokojů pro hosty. Byla to nádherná místnost plná vzácného starožitného nábytku, sladěného vybraným vkusem svého majitele.

Tu noc jsem nemohl spát, tak jsem si pročítal další z jejích úchvatných dílek o lásce bez lubrikantu. Tohle až si přečte Mana, bude litovat, že kdy měl ten idiotský nápad ujmout se v kapele ženské role. Měli jsme být předvídavější i při volbě názvu. Yahi Yubi by bylo bývalo trefnější.

Po "tanci malých rarášků" jsem instinktivně sáhnul po lahvi vína a cigaretě. Svalil jsem se do obrovské postele s nebesy a vyklopil do sebe polovinu obsahu lahve na ex. Po první dávce nikotinu se účinek alkoholu nejspíše znásobil, jinak si neumím vysvětlit ten "vulgární" tanec prdelatých andělíčků nad mou hlavou.

Mana se vrátil domů pozdě v noci. Zavíral dveře hlasitěji než obvykle a co chvíli o něco zakopnul. Když ten rámus už nešlo ignorovat, vyšel jsem z pokoje a opřel se o široké zárubně otevřených dveří. Mana v povznesené náladě seděl na stoličce a snažil se vyprostit ze sevření latexových kozaček. V tomto stavu mu balancování na platformách činilo značné potíže. Chvilku jsem se bavil jeho marným snažením a pak jsem mu šel z těch krasavic pomoct.

"Jaký byl večírek?"
Mana zvedl ze země téměř prázdnou tmavozelenou láhev, zašermoval mi s ní před obličejem a ze široka se zazubil.
"Povedený!" odpověděl jsem si. "S někým koho znám?"
Mana kývnul, přiložil si prsty levé ruky ke tváři a popotáhl kůži směrem dozadu.
"S Gacktem! A co pořád dělá náš starý přítel?"
Na to si Mana poklepal ukazováčkem na čelo.
"Vše při starém. A na co máš ten ručník?" kývnul jsem směrem k růžové osušce složené na stoličce. Mana naklonil hlavu do strany, vypláznul jazyk, vyvrátil oči v sloup a rukou naznačil visící provaz.
"Aha, pro hideho. Ráno zavoláme zámečníka, v celém domě není jediná funkční klika."

Ani po dopití první lahvinky červeného jsem se necítil způsobilý ke spánku, tak jsem pozval Manu na další do svého pokoje. Odkorkoval jsem rovnou dvě, jednu jsem podal Manovi a s druhou jsem se uvelebil zpátky do postele. Mana se na mě tázavě podíval a rukou mávnul směrem k rozsvícenému monitoru.
"Kolik jsi toho dnes vypil? Nejsem si jist, že máš v sobě dostatečnou hladinu alkoholu na to, abys takové čtení ustál."
Mana postavil láhev na stůl a začal počítat na prstech. Myslím, že jedna ruka mu nestačila. Posadil se ke stolu a pustil se do čtení.

Když jsem si zapaloval další cigaretu, otočil hlavu mým směrem a jal se zkoumat kontrast mého karmínového saka s povlečením z bílého saténu. Nechápavě zakroutil hlavou.
"Jediným rozumným vysvětlením je, že je barvoslepá," pokrčil jsem rameny.

Druhý litr vína mi začínal stoupat do hlavy, tak jsem spustil jednu nohu z postele na podlahu coby kotvu. Mana byl zabraný do čtení a mně přišla dlouhá chvíle.
"Četl jsem, jak jste si včera s Gacktem užívali…"
Mana nadskočil na židli, div se z ní nezřítil a to, co na mě sršelo z jeho pohledu, by se dalo popsat jako sluneční erupce kombinovaná s magnetickou bouří.

Po dočtení poslední věty vstal, na jeden mocný doušek dopil svou láhev a sápal se po mojí poloprázdné krabičce cigaret. Zapálil si tři najednou. Pak zalovil kdesi pod vrstevnatou sukní a vytáhl trochu porouchanou panenku Barbie. V hlavě, která jí držela u těla jen z posledních sil několika makromolekul, měla zabodnutou vidličku a v dmoucím se hrudníku pár čalounických špendlíků. Mana vyndal z úst tři hořící cigarety a s šíleným výrazem maniakálního sadisty nebohé panence propálil tu část hlavy, která symbolizovala obličej.

Druhý den ráno nebyl Mana nikde k nalezení. hide s Toshiyou konfrontovali svoje opice a po domě pobíhal jakýsi skřítek v montérkách a opravoval všechny dveře. Mana se objevil až kolem poledne, kdy chlapci postoupili k diskuzi o kocovině a všechny kliky už byly v plné kondici. Vešel do dveří, rozšafně odhodil klobouk a jal se ručně dirigovat partu stěhováků, která začala odnášet starožitný nábytek ze všech pokojů. Pak přinesl velikou tašku s nákupem a každému z nás slavnostně předal jeden podlouhlý balíček. Pod růžovým balícím papírem s černou mašlí se ukrývala luxusní dárková krabice s Barbínou a sadou barevně sladěných špendlíků.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Seiriel Seiriel | 9. března 2009 v 21:39 | Reagovat

Mana kývnul, přiložil si prsty levé ruky ke tváři a popotáhl kůži směrem dozadu.

"S Gacktem! A co pořád dělá náš starý přítel?"

tak tohle je nádherné!!!

2 Eylonwai Eylonwai | 10. března 2009 v 16:50 | Reagovat

nevkusné a ještě méně vtipné

3 Aki Aki | 10. března 2009 v 16:55 | Reagovat

Asi už to chápu xDD! A smíchy nemůžu!

4 Tina Tina | 23. března 2009 v 0:17 | Reagovat

Vkusné a ohromně vtipné :D

5 Strašidlo Strašidlo | Web | 23. března 2009 v 22:16 | Reagovat

Manova neverbální komunikace je k nezaplacení :D

6 BiB!nQa BiB!nQa | Web | 13. srpna 2009 v 20:37 | Reagovat

Ty jsi moc.
Se ti směju xDxD

7 summer dresses summer dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 18:32 | Reagovat

Awesome web page, attractive and straightforward on the eyes and excellent posts too.
http://www.isdress.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama